Mesto, kde se sny stávají realitou...

Mesto, kde se sny stávají realitou...

neděle 27. července 2014

Romantická...

...vzpomínka na dovolenou


Jak už jsem zmínila minule, nejsem zrovna romantický typ. Ale při dnešním příjemném večeru to mě nějak přišlo a tak jsem si řekla, že se s vámi podělím o několik romantických fotek z letošní dovolené.
Kochejte se a já už mlčím, ať neruším tu romantickou chvilku..









Mějte se romanticky :-》♡♥♡
M.
Děkuji za návštěvu a zase se stavte  ♥ ☆ ♥

pátek 18. července 2014

Jsem to teda...

...flákač :-(


Spiagi Bianci - Toskánsko, Itálie

Jak na to datum koukám, nepsala jsem žádný příspěvek už šest týdnů..
Musím se přiznat, že na blog koukám denně a vaše příspěvky čtu pravidelně, ale nějak nejsem schopná sesmolit text a vložit ho na svůj blog. Tento příspěvek píšu na popáté a stále ne a ne ho dopsat.. Možná je to i tím, že píšu z tabletu a pokaždé mě to stojí dost úsilí, než se mi povede úprava, jakou si představuji. Mám k tabletu přidanou klávesnici a momentálně mi neustále píše velká počáteční písmena u všech slov.. Asi v ní mám šotka, protože mimo velkých písmen mi přeskakuje kurzor, vkládají se obrázky jinam než kurzor bliká a text se objevuje taky úplně mimo.. Vypadá to, že už mě neposlouchá ani ta technika.

Přístav v San Vincenzu

V čase mé psací neúčasti jsem stihla uháčkovat přední část polštáře, rozháčkovat Treperendě klobouk, s Prvorozeným kreslit do dovolenkového kalendáře a hlavně odjet na dovolenou, užít si dovolenou a vrátit se zpátky do rodné země..


Pokus o patchworkový předek polštářku.

Babiččin čtverec

Klobouček čeká na dodělání, snad ho do konce léta stihnu.

Přijeli jsme domů v neděli ráno, a od té doby luxuju, utírám prach, vytírám a peru a peru a peru a rovnám haldy prádla. Do toho učím Treperendu být bez plíny, takže si dovedete představit, že díky tomu mi prádlo zrovna neubývá :-)


Výhled z restaurace na pláži, ve které jsme večeřeli.

Pohled vskutku romantický, i pro nás realisty :-)

Poslední dobou jsem dost vyčerpaná a to nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Už jsem se dokonce rozhodla a užívám sirup Sedalia na zklidnění nervů. Jsem podrážděná a vzteklá a nepříjemná sama sobě.. Unavená nejvíc z dětí, které chvíli neposedí. Prvorozený má první pubertu (za tři týdny mu bude pět) a Treperenda by spíš zasložila přezdívku Četrice z tuctu hadích ocásků.. Nevím, možná je to tím, že jsem víc než pět let doma s těmi mými poklady. Každopádně sirup nezabírá, tak zkusím Magne B6, doufám, že bude mít lepší výsledek. Kdybyste některá věděla o přírodním léku na pocuchané nervy, tak sem s receptem :-) Na antidepresiva snad ještě zralá nejsem.. :-O




Stejně to má ta příroda dobře zařízené - i když jsem z dětiček unavená, stejně je miluju tou nejsilnější láskou - láskou mateřskou :-) Ale někdy se těším, až nám vyrostou a vyletí do vlastního hnízdečka ;-)




Teda, já jsem ten příspěvek dopsala.. :-D Mám ze sebe radost ;-) Snad se uloží v nějakém přečtitelném modelu a vy se v něm vyznáte.

Mějte se spokojeně, líp než já!
Já budu doufat v lepší zítřky!
M.

Děkuji za návštěvu a zase se stavte  ♥ ☆ ♥