Prázdniny...

...končí a na mě dosedá nostalgie...

Prvorozený bude letos naposledy navštěvovat školku - bude z něj předškolák.. ♥ Je to až neuvěřitelné, jak rychle všechno utíká. Prvorozenému je pět a Treperendě budou za měsíc dva. Sama se divím, že s jejich akčností a upovídaností jsem stále v teple domova a ne v nějakém blázinci.. Možná proto, že je mi tu s nimi dobře a že kdyby to byly klidné děti, byla by s nima nuda a to není nic pro mě.

Minulý týden jsme byli na dopravním hřišti a tam jsem si zavzpomínala na svoje dětská léta. Jsou tam totiž pořád stejné prolézačky a houpačky. Aspoň něco zůstalo. Dětem se tam moc líbilo, tak jsem si umínila, že tam budeme jezdit častěji. Příjemně strávený čas, pro mě a hlavně pro dětičky.

A co vy? Vzpomínáte si na železné prolézačky a houpačky? Z parku, ze školky, z dětského hřiště?

Mějte se pohodově!
M.

♡★♡ Děkuji za návštěvu a zase se stavte ♥☆♥

Romantická...

...vzpomínka na dovolenou

Jak už jsem zmínila minule, nejsem zrovna romantický typ. Ale při dnešním příjemném večeru to mě nějak přišlo a tak jsem si řekla, že se s vámi podělím o několik romantických fotek z letošní dovolené.

Kochejte se a já už mlčím, ať neruším tu romantickou chvilku..

Mějte se romanticky :-》♡♥♡

M.

Děkuji za návštěvu a zase se stavte  ♥ ☆ ♥

Jsem to teda...

...flákač :-(

Spiagi Bianci - Toskánsko, Itálie

Jak na to datum koukám, nepsala jsem žádný příspěvek už šest týdnů..

Musím se přiznat, že na blog koukám denně a vaše příspěvky čtu pravidelně, ale nějak nejsem schopná sesmolit text a vložit ho na svůj blog. Tento příspěvek píšu na popáté a stále ne a ne ho dopsat.. Možná je to i tím, že píšu z tabletu a pokaždé mě to stojí dost úsilí, než se mi povede úprava, jakou si představuji. Mám k tabletu přidanou klávesnici a momentálně mi neustále píše velká počáteční písmena u všech slov.. Asi v ní mám šotka, protože mimo velkých písmen mi přeskakuje kurzor, vkládají se obrázky jinam než kurzor bliká a text se objevuje taky úplně mimo.. Vypadá to, že už mě neposlouchá ani ta technika.

Přístav v San Vincenzu

V čase mé psací neúčasti jsem stihla uháčkovat přední část polštáře, rozháčkovat Treperendě klobouk, s Prvorozeným kreslit do dovolenkového kalendáře a hlavně odjet na dovolenou, užít si dovolenou a vrátit se zpátky do rodné země..

Pokus o patchworkový předek polštářku.

Babiččin čtverec

Klobouček čeká na dodělání, snad ho do konce léta stihnu.

Přijeli jsme domů v neděli ráno, a od té doby luxuju, utírám prach, vytírám a peru a peru a peru a rovnám haldy prádla. Do toho učím Treperendu být bez plíny, takže si dovedete představit, že díky tomu mi prádlo zrovna neubývá :-)

Výhled z restaurace na pláži, ve které jsme večeřeli.

Pohled vskutku romantický, i pro nás realisty :-)

Poslední dobou jsem dost vyčerpaná a to nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Už jsem se dokonce rozhodla a užívám sirup Sedalia na zklidnění nervů. Jsem podrážděná a vzteklá a nepříjemná sama sobě.. Unavená nejvíc z dětí, které chvíli neposedí. Prvorozený má první pubertu (za tři týdny mu bude pět) a Treperenda by spíš zasložila přezdívku Četrice z tuctu hadích ocásků.. Nevím, možná je to tím, že jsem víc než pět let doma s těmi mými poklady. Každopádně sirup nezabírá, tak zkusím Magne B6, doufám, že bude mít lepší výsledek. Kdybyste některá věděla o přírodním léku na pocuchané nervy, tak sem s receptem :-) Na antidepresiva snad ještě zralá nejsem.. :-O

Stejně to má ta příroda dobře zařízené - i když jsem z dětiček unavená, stejně je miluju tou nejsilnější láskou - láskou mateřskou :-) Ale někdy se těším, až nám vyrostou a vyletí do vlastního hnízdečka ;-)

Teda, já jsem ten příspěvek dopsala.. :-D Mám ze sebe radost ;-) Snad se uloží v nějakém přečtitelném modelu a vy se v něm vyznáte.

Mějte se spokojeně, líp než já!

Já budu doufat v lepší zítřky!

M.

Děkuji za návštěvu a zase se stavte  ♥ ☆ ♥